DOMÁCÍ MEDOVÁ ŠUNKA Z ŠUNKOVARU

Můj první pokus s šunkovarem. Šunku jsem dělala už několikrát, v potravinové folii, v igelitu na tlačenku, proto jsem se těšila, až poprvé vyzkouším šunkovar.
Asi jako každý, kdo něco vybírá, jsem i já pořád přemýšlela jestli klasický kovový nebo plastový a jestli to celé není jenom nepotřebný krám, který se mi bude válet po kuchyni a zabírat místo.

Jako plusy kovového se mi zdála nezničitelnost a taky, že je to taková odzkoušená klasika.

Jako velké plus plastového (aspoň pro mě) je to, že se do něj nemusí dávat sáček.

Nakonec jsem od ségry dostala plastový šunkovar od Tescomy.

Šunku jsem dělala podle stejného receptu, jako vždycky, ale držela jsem se postupu z návodu u šunkovaru.

Ingredience:

1kg vepřové kýty

100ml vody

10g Pragandy

16g soli

1 lžíce medu

Kdo chce mít šunku zdravější, může použít jen obyčejnou sůl, ale šunka bude šedivá a nebude tak dobrá - zkoušela jsem.

• Maso jsem nakrájela na kostky 1,5x1,5cm, část masa jsem namlela (asi tak 150g).Vše jsem dala do robota a k masu jsem přilila 100ml vody smíchaných s 10g Pragandy, sůl a lžící medu. Zapla jsem hnětení a hnětla asi jenom 2 minuty, protože jsem se bála o život robota - hnětení není jeho silná stránka:)

• Do nádoby šunkovaru jsem postupně vrstvila masovou hmotu a jednotlivé vrstvy jsem umačkávala skleničkou. To jsem si poprvé řekla, bezva! nehrozí prasknutí pytlíku a vyvalení masa ven, kdo zkoušel šunku ve sřevě na tlačenku, ten mi určitě rozumí :)

• Po naplnění celého šunkovaru jsem na okraj zpět nasadila kroužek na držení teploměru a šunkovar zašroubovala. Kdo se bojí, jestli je pružina dostatečně silná, tak je. Musím říct, že jsem měla co dělat :) Celý nacpaný šunkovar jsem uložila přes noc do lednice.

• Druhý den jsem do šunkovaru zapíchla přiložený teploměr. Je na něm označená ideální teplota pro šunku, od 75-85°C a šunkovar dala do hrnce. Trochu jsem se bála položit plastový šunkovar přímo na dno hrnce, tak jsem použila hrnec na špagety - šunkovar stál v sítu a ne přímo na dně. I když v návodu je psáno, postavit přímo do hrnce, takže by snad žádný problém nebyl. Přilila jsem horkou vodu, až těsně pod okraj a ještě ji zahřála až na 80°C.

• Na nejmenším hořáku jsem plamen ztlumila na minimum a nechala šunku v hrnci 2 hodiny. Občas jsem chodila kontrolovat, ale teplota se celou dobu dokonale držela na 80°C plus, mínus dva stupně.

• Po dovaření jsem celý šunkovar zchladila studenou vodou a vylila šťávu, která z masa pustila (ve víčku je na to otvor, šunkovar jsem nemusela otvírat). Celý zavřený šunkovar jsem nechala vychladnout. Po otevření zůstala šunka chycená na stlačovacím plastu pružiny, takže šla krásně vyndat (dole na fotkách je skoro všechno zdokumentováno :)

Sice nemůžu srovnávat s kovovým šunkovarem, ale musím říct, že pokud vaříte šunku častěji, tak se šunkovar určitě vyplatí. Nejenom, že nebudete bojovat se sáčkem, ale v šunce je i míň bublin - díky tomu, že při cpaní můžete jednotlivé vrstvy pořádně stlačit.

Takže já jsem spokojená a jestli se rozhodujete, tak vám možná tahle moje zkušenost pomůže. A teď ještě pár fotek:

Na teploměru je vyznačená ideální teplota na vaření šunky: 

Šunka po vychladnutí a vytažení ze šunkovaru. Tady to sice vypadá, že bubliny má, ale uvnitř šunky skoro žádné nejsou a s šunkou z pytlíku se to vůbec srovnat nedá :)